Články

Vojtěcha Zikešová: Podnikání nás učí modlitbě za druhé a pro druhé

Sestra Vojtěcha iniciovala před osmi lety vznik klášterní kavárny Õde v Olomouci. Sestry Neposkvrněného početí Panny Marie začaly podnikat ze dvou důvodů: aby se uživily prací svých rukou a protože to rozpoznaly jako Boží vůli.

S jakým nešvarem si nejčastěji spojujete podnikání?

První, co mne napadne, je korupce a nepoctivost. Všechny podnikatele to posouvá do špatného světla, jakoby to, co dělají, mělo být negativní. Ale to je podle mě špatně.  Každý má nějaké hřivny a měl by je rozvíjet. Podnikání není pro každého. Jestli k tomu ale někdo má dary a chce to dělat, aby mohl zase šířit dobro, pak by bylo špatně toho nevyužít.

Důležitá je pro vás poctivost. Bez ní má podnikání své vady na kráse, ale nějakou dobu to tak lze dělat. Byla jste někdy v pokušení poctivost vynechat?

Určitě se s takovým pokušením setkávám. Hlavně, když poslouchám zprávy o politice, daních a různých poplatcích. Napadá mě, jestli by to nešlo nějak obejít. Ale pak mi dojde, že je to naším úkolem, být poctivé. Dávat císařovo císaři a Boží Bohu.  Takže se vracím k tomu, co jsme slíbily.

Nehledáte alespoň optimalizace v rámci zákona?

Nehledáme. Máme daňového poradce, věřícího člověka a na začátku jsme se shodli na etických principech, na kterých nám záleží. Nechceme se jednou stydět za to, co děláme.

Takže vaše podnikání je dražší, než u konkurence.

Nejsem tak zkušená, abych vám odpověděla. Když se dívám na politiky, jak někteří nabyli majetku velice rychle, tak to musí svědčit o jejich chytrosti a šikovnosti. Ale jestli ho takovým způsobem nabyli poctivě a s láskou k bližnímu, to si nejsem úplně jistá. My máme jasno, že touto cestou jít nechceme.

Sledujete politiku podrobně?

Mám to spojené s prožitkem z mládí. Na vysoké jsem prožila revoluci poblíž stávkového výboru. Objížděli jsme po nocích vesnice, vylepovali plakáty. Byla jsem i na svatořečení Anežky v Římě a při návratu domů jsem si uvědomila, jak se za lidi, co vedou naši zemi, stydím. Vtáhlo mě to natolik, že dodnes sleduji politiku a kontroluji, kam země směřuje. Kdybych nebyla v klášteře, asi bych se i nějak politicky angažovala.

Jedním z vašich kritérií pro rozlišování, zda Bůh něco od vás chce nebo ne, je životnost takového projektu. Když tomu Bůh žehná, pak to chce. A když to nechce, projekt může i zaniknout. Ale pokud nastane situace, že svou kavárnu budete muset zavřít, bude to právě tím, že Bůh ji už nechce, anebo je potřeba zabojovat?

Pán Bůh by plakal s námi. Ale ne kvůli kavárně. Dává nám milosti a dary, a pokud je sami maříme, pak je z toho smutný. Bůh k ničemu nečinně nepřihlíží a tak ani my nemůžeme. Záleží na tom, jestli ty události přijmeme jako milující Boha. Nastanou-li těžší časy, měli bychom pracovat především na tom, abychom dokázali v srdci vždy odpustit, přijmout ty vnější podmínky a podle nich se zařídit.

Může to bolet, může to být těžké. Ale vítězství máme stejně jisté.

Kavárnu máte otevřenou jen ve všední dny. A zavíráte dokonce na celé letní prázdniny. To je docela výrazné omezení pro hosty.

Už jsme uvažovaly, že zavřeme v pondělí, abychom mohli otevřít v sobotu. Lidé o to moc stojí. Přivedli by k nám své známé, které přes týden dovézt nemohou. Nenašly jsme k tomu zatím sílu. Omezuje nás komunitní život. Musíme ho budovat, prožívat čas společně, chodit na semináře, navštěvovat i jiné sestry. Proto si tak chráníme víkendy. Abychom dovedly obstát ve světě i v apoštolátu.

Co by bylo znamením, že mate otevřít v sobotu a dokonce i v neděli?

Už nám to nabourává penzion, který jsme otevřely vedle kavárny. Nabízíme ubytování se snídaní. Nerozhodly jsme se pro to ale kvůli konkurenci. Chceme tak vytvořit možnost, aby se hosté také měli možnost s námi setkat. Ale sestra, která připravuje snídani, se už s námi nemůže ráno modlit. Stejně tak sestra, která má službu večer v kavárně.

Došly jsme k tomu, že naše modlitba tu ale není jen pro nás. Máme být i pro lidi, kteří za námi přicházejí.  Takže se to snažíme tímto způsobem propojovat. Abychom se nemodlili jen za sebe a pro sebe, ale i pro ty, kdo k nám přichází.

Dokážete si tedy představit, že budete mít otevřeno i v neděli a nebude vám to svědomí vyčítat?

Pokud bychom otevřely z lásky klidem a k Bohu, abychom o něm svědčily, a nebude to ubírat na slávě Boží, pak ano. Neděli chceme zvlášť slavnostně prožívat, udělat si čas na modlitbu. Bude-li to opravdu z lásky a ne proto, že si musíme vydělat anebo se chceme někomu zavděčit, tak to porušení přikázání nebude.

Takové rozhodování není nikdy lehké. Naštěstí na to nejsem sama. Máme pro rozlišování komunitu. Vidíme to z různých stran, což vyvolává bouřlivou diskusi. Nakonec ale díky tomu vždy dospějeme k tomu, co si náš Pán přeje.

Za rozhovor děkuje Marek Chvátal.

Sr. Vojtěcha vystoupí také na naší připravované konferenci na Velehradě, 21. 9. 2019. Přijeďte za námi!

Konference Podnikání podle Ducha

NENECHTE SI UJÍT NOVINKY Z KOMPASU

Zajímavé informace a pozvánky na cluby, semináře, konference či duchovní obnovy.

  • KOMPAS Křesťanský podnikatel, z.s.

  • Holická 47, 779 00 Olomouc

  • info@krestanskypodnikatel.cz

  • Č. Ú.: 115-6824330237/0100